Výstava “ZÁHADNÉ POUTO”
Výstava „Záhadné pouto“, kterou můžete od 4. 10. 2021 navštívit v děčínské synagoze, byla vytvořena u příležitosti 30. výročí znovunavázání diplomatických vztahů mezi Českou republikou a Státem Izrael.
Vztahy s Izraelem jsme byli nuceni přerušit v roce 1968 na nátlak Sovětského svazu po izraelské Šestidenní válce (v roce 1967). Prezident Havel tak navázal na předchozí kontakty i spolupráci a zároveň potvrdil ono „záhadné pouto“, blízkost a sympatii mezi Čechy a Židy, resp. Izraelci.
Autor výstavy, diplomat a hebraista, zvláštní zmocněnec pro holocaust, mezináboženský dialog a svobodu vyznání Robert Řehák, o této blízkosti říká: „Oba početně malé národy mají podobný smysl pro humor, úctu ke vzdělání, schopnost číst mezi řádky a vzájemnou sympatii. Ačkoliv Česká republika a Stát Izrael leží daleko od sebe, mají nadstandardní vztahy a izraelští představitelé o Češích mluví, jako o nejlepších přátelích Izraele v Evropě Jedná se o těžko popsatelný, na ničem nezávislý emocionální vztah – jakési „Záhadné pouto“.
Text je doplněn poutavými ilustracemi studentů Západočeské univerzity v Plzni, Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara, pod vedením výtvarnice a ilustrátorky Renáty Fučíkové. Jednotlivé panely znázorňují různé historické milníky, které vzájemný vztah definovaly.
Seznámíte se tak s méně známými fakty, jako například, že se český jazyk objevil již v hebrejských rukopisech v 10. století nebo že se Karel IV. nechal při vytvoření Prahy inspirovat městem Jeruzalémem. Je představena i doba za císaře Rudolfa II. a příběh rabína Löwa a jeho Golema, svět prolínání kultur v době Franze Kafky. Dále je uveden přínos T. G. Masaryka, Jana Masaryka a dalších osobností ke vzájemným vztahům a jak proběhlo znovuobnovení diplomatických vztahů po sametové revoluci.
Výstava je v českém a anglickém jazyce.
Výstava „Záhadné pouto“ u příležitosti 30. výročí znovunavázání diplomatických vztahů mezi Českou republikou a Státem Izrael.
Seznámíte se tak s méně známými fakty, jako například, že se český jazyk objevil již v hebrejských rukopisech v 10. století nebo že se Karel IV. nechal při vytvoření Prahy inspirovat městem Jeruzalémem. Je představena i doba za císaře Rudolfa II. a příběh rabína Löwa a jeho Golema, svět prolínání kultur v době Franze Kafky. Dále je uveden přínos T. G. Masaryka, Jana Masaryka a dalších osobností ke vzájemným vztahům a jak proběhlo znovuobnovení diplomatických vztahů po sametové revoluci.
Námět a texty sestavil kurátor výstavy, hebraista a diplomat Robert Řehák. Kresby a grafické zpracování vytvořili studenti ateliéru Mediální a Didaktická ilustrace Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské Univerzity v Plzni pod vedením ilustrátorky Renáty Fučíkové.